První noční a poslední letošní

Co se běhání týče, tak letošní rok byl opravdu plodný a hlavně spoustu toho bylo poprvé. 

Foto: Dominik Bartoň

Kouzelné zimní běhání

Né každý běhá rád v zimě, ale když je venku takové počasí, jako dnes u nás, tak to snad ani nejde nevyběhnout.

Co teď a co potom

Od posledních závodů uběhly tři týdny a tak je na čase začít zase něco dělat. Po závodech jsem si naordinovala plánovanou a myslím, že i zaslouženou pauzu. Týden jsem nedělala vůbec nic. Normálně mi to nedá a už po dvou dnech si musím zacvičit nebo zaběhat, ale pokoušela se o mně nějaká chřipka, takže období rýmy střídalo období kašle. Pak se mi udělalo líp, ale po dvou dnech to začalo znova. Tělo holt asi potřebovalo odpočinku víc a tak jsem za ty tři týdny byla běhat jen asi 3x. Ale to vůbec nevadí, protože jsme se přehoupli do zimního období a v tom se přece jen trénuje trošku jinak.

Protahovat je třeba

Jeden za všechny aneb NEJ cvik na všechno

Někdo ho miluje, někdo ho nenávidí. Jisté ovšem je, že funguje. Jednoduchý cvik, který můžete dělat kdykoli a kdekoli a potřebujete k němu jen své tělo.

Obr. 1

Poslední závod sezóny jak má být

Poslední říjnovou sobotu jsem spolu s Pat a další běhací mamkou Markétou vyrazila na svůj poslední letošní závod. Tím byl Podzimní Kubánkov, který se koná hned za kopcem, takže by se skoro dalo říct "na domácím hřišti". Běžecký klub Kubánkov pořádá tento závod vždy na jaře a na podzim (letos 3. ročník) a já jsem se na něj chystala už na jaře. Bohužel jsem se ale nestihla včas zaregistrovat (kapacita závodu je 200 závodníků), a tak jsem si musela počkat do podzimu. Podzimní registraci už jsem si utéct nenechala a jen co to šlo, už jsem se registrovala. 

Mamky závodnice

Závod šitý na míru

I tak by se dal nazvat sobotní Běh veřovickým hřebenem, na který jsem se vydala minulý víkend.
Jde o menší závod, o kterém se dozvíte spíše z doslechu od lidí, kteří už závod běželi, než ze sociálních sítí a jiných médií. Nicméně strýček google ví vše, takže se mi podařilo zjistit o závodu více informací a všechny mě hned nadchly - délka trati 17,3 km, 90% terén a lesní pěšinky, pouze 10% asfalt, převýšení 890 m, čili hodně do kopce. Co víc si přát?

Profil trati

I malý závod je závod

Minulý pátek jsem se rozhodla, že si dám týden pauzu a nebudu vůbec běhat, abych si konečně dala dohromady bolavý kotník. Bohužel mi to moc dlouho nevydrželo a běžecké boty jsem opět nazula už v neděli. A aby toho nebylo málo, rozhodla jsem se zaběhnout si rovnou závod. Když už, tak už :).

Radhošťská výzva

Podzimní závodní sezóna už je v plném proudu, a tak i já jsem o víkendu vyrazila závodit. O Radhošťské výzvě už jsem věděla nějakou dobu, ale rozhodnutí, zda běžet či neběžet jsem stále měnila. Začátkem září jsme si s kamrádkou Gabčou chtěly trasu závodu proběhnout, ať jako víme do čeho jdeme. Sice jsme běžely místy trošku mimo závodní trasu, ale jakousi představu o tom, jak to bude vypadat jsme měly. I když člověk nemusí být Einstein, aby mu už z názvu závodu došlo, že se poběží na Radhošť a tudíž asi hodně do kopce.

Rok poté

Je tomu zhruba rok, co jsem se vrátila k běhání a tak tu dnes mám pár postřehů, které jsem si postupně během toho roku uvědomila.

Běhej lesy Bílá - ta kratší trať :-)

Že risk se občas vyplácí se mi dvojnásobně potvrdilo v sobotu na závodech Běhej lesy na Bílé. Není to žádný životní risk, jen jsem prostě riskla běžet "velký" závod na jedenáct kilometrů bez pořádného tréninku (srovnáváno se Skyler) a taky jsem ho riskla běžet v úplně nových botech. A obojí tentokrát vyšlo.

Běhej lesy Bílá dvakrát jinak

O víkendu jsem vyrazila na další závod, na který jsem se už nějakou dobu těšila. Naposledy jsem si koncem června zaběhla Olomoucký půlmaraton, a i když se mi závod celkem líbil (jak jsem psala v tomto článku), nebylo to úplně to pravé ořechové. Důvod - příliš mnoho asfaltu a žádný les. 
Naopak už jen název závodů Běhej lesy napovídá, že tady to bude hlavně v lese. No a  na Bílé by to asi ani jinak nešlo :).

Mamka v pohybu a dovolená - co si bere s sebou?

Letos jsme se s rodinou vydali na dovolenou do Slovinska. Jelikož jsem vše předem pěkně naplánovala, věděla jsem, že to bude docela aktivní dovolená, ale i tak jsem byla trošku nesvá z toho, že asi nebudu moct běhat. Díky nabitému plánu totiž asi nebude kdy.

Sice jsem si říkala, že mi pár dní odpočinku prospěje, ale i tak se mi nechtělo nedělat vůbec nic. A tak jsem si s sebou vzala své dva nej pomocníky na cvičení a doufala, že se aspoň párkrát hecnu a něco si zacvičím.

Olomoucký půlmaraton poprvé

Je nedělní podvečer a já se kochám pohledem na obrovskou medaili, kterou jsem si právě pověsila na zeď. Medaile není zlatá, stříbrná ani bronzová, ale na tom vůbec nezáleží. Mnohem cennější je to, co pro mě představuje. A to je zdolání mého prvního městského půlmaratonu. 

Další poprvé a Valašský hrb

Lidé si často dělají takové ty seznamy, co vše by chtěli v životě stihnout, vidět nebo zažít. Já žádný takový seznam zatím nemám, nebo možná mám, ale jen v hlavě. Co bych si ale letos mohla začít psát, je seznam mých "poprvé". Pravda, takový seznam by se měl začít psát někdy v mládí a ne ve 38 letech, ale o to je zajímavější.

Naše NEJ cviky na ...

Už jsme vám představily naše nej cviky na břicho a cviky se židlí a dnes jsou na řadě nohy a zadek. I na tyto partie existuje nespočet cviků, ale stačí znát jich jenom pár, naučit se je dělat správně a pak už je jen kombinovat.
I zde platí, že není potřeba vymýšlet nějaké složitosti. Nebojte se starých a dobrých jednoduchých cviků, které fungovaly dřív a fungují i dnes.

Jako první na řadě je starý, dobrý...

Když mamka závodí

Není to tak dávno, kdy jsem byla skálopevně přesvědčená, že závodění v běhu už mám dávno za sebou (v mládí jsem se totiž nazávodila až až). Ale jak se říká: “Nikdy neříkej nikdy”. A tak se stalo, že jsem se na prvního máje vydala opět závodit. Jako svůj první závod po 20 letech jsem si vybrala druhý ročník Hukvaldské desítky. 

V hlavní roli ŽIDLE

Cvičení bez pomůcek je fajn, ale občas je dobré trošku si to cvičení zpestřit. K tomu vám může posloužit třeba obyčejná židle. 

Kari Traa Urban Training podruhé

Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš? V případě Kari Traa Urban Trainingu klidně i třikrát! První náš trénink s Kari Traa, který se konal v Ostravě nás se Skyler tak zaujal, že když jsme letos někdy v únoru zjistily, že první trénink v sezóně 2016 je vyhlášen na Ostravici v Beskydech, neváhaly jsme a hned se přihlásily. Těšily jsme se hodně a měly jsme na co!

Naše NEJ cviky na břicho

Máme tu jaro a tak nastal čas shodit zimní vrstvy a to jak oblečení, tak i vrstvy tukové. Přesně tak to totiž mám já každý rok. V zimě se pěkně obalím, aby mi bylo teplíčko a na jaře se snažím ty tukové polštářky zase trošku zredukovat. A jak jinak toho docílit než cvičením, samozřejmě.

Knihy, které mě vrátily k běhání

Běhání jsem měla ráda odjakživa, ale posledních pár let jsem se mu moc nevěnovala. Dělala jsem jiné věci. Loni v létě mě ale běhání opět chytlo a teď v tom lítám :). Ani už nevím, co byl ten prvotní impuls začít zase běhat, ale obrovskou inspirací mi byly následující knihy.

Tréninkový/ fitness deník

Na psaní deníčků mě nikdy neužilo. Ovšem psaní tréninkového nebo fitness deníku to je úplně jiná kapitola. Svůj první tréninkový deník jsem si psala někdy na konci základky a na střední to vlastně byla povinnost. Pravda je, že tehdy mě možná víc bavilo psát do deníku různé citáty a básničky (jak to tehdy bylo v módě) a informace o naběhaných kilometrech mě až tolik nebraly.

Mé hodně staré tréninkové deníky.