| Protahovat je třeba |
sobota 26. listopadu 2016
Co teď a co potom
Od posledních závodů uběhly tři týdny a tak je na čase začít zase něco dělat. Po závodech jsem si naordinovala plánovanou a myslím, že i zaslouženou pauzu. Týden jsem nedělala vůbec nic. Normálně mi to nedá a už po dvou dnech si musím zacvičit nebo zaběhat, ale pokoušela se o mně nějaká chřipka, takže období rýmy střídalo období kašle. Pak se mi udělalo líp, ale po dvou dnech to začalo znova. Tělo holt asi potřebovalo odpočinku víc a tak jsem za ty tři týdny byla běhat jen asi 3x. Ale to vůbec nevadí, protože jsme se přehoupli do zimního období a v tom se přece jen trénuje trošku jinak.
středa 9. listopadu 2016
Jeden za všechny aneb NEJ cvik na všechno
Někdo ho miluje, někdo ho nenávidí. Jisté ovšem je, že funguje. Jednoduchý cvik, který můžete dělat kdykoli a kdekoli a potřebujete k němu jen své tělo.
neděle 30. října 2016
Poslední závod sezóny jak má být
Poslední říjnovou sobotu jsem spolu s Pat a další běhací mamkou Markétou vyrazila na svůj poslední letošní závod. Tím byl Podzimní Kubánkov, který se koná hned za kopcem, takže by se skoro dalo říct "na domácím hřišti". Běžecký klub Kubánkov pořádá tento závod vždy na jaře a na podzim (letos 3. ročník) a já jsem se na něj chystala už na jaře. Bohužel jsem se ale nestihla včas zaregistrovat (kapacita závodu je 200 závodníků), a tak jsem si musela počkat do podzimu. Podzimní registraci už jsem si utéct nenechala a jen co to šlo, už jsem se registrovala.
| Mamky závodnice |
středa 19. října 2016
Závod šitý na míru
I tak by se dal nazvat sobotní Běh veřovickým hřebenem, na který jsem se vydala minulý víkend.
Jde o menší závod, o kterém se dozvíte spíše z doslechu od lidí, kteří už závod běželi, než ze sociálních sítí a jiných médií. Nicméně strýček google ví vše, takže se mi podařilo zjistit o závodu více informací a všechny mě hned nadchly - délka trati 17,3 km, 90% terén a lesní pěšinky, pouze 10% asfalt, převýšení 890 m, čili hodně do kopce. Co víc si přát?
Jde o menší závod, o kterém se dozvíte spíše z doslechu od lidí, kteří už závod běželi, než ze sociálních sítí a jiných médií. Nicméně strýček google ví vše, takže se mi podařilo zjistit o závodu více informací a všechny mě hned nadchly - délka trati 17,3 km, 90% terén a lesní pěšinky, pouze 10% asfalt, převýšení 890 m, čili hodně do kopce. Co víc si přát?
| Profil trati |
středa 28. září 2016
I malý závod je závod
Minulý pátek jsem se rozhodla, že si dám týden pauzu a nebudu vůbec běhat, abych si konečně dala dohromady bolavý kotník. Bohužel mi to moc dlouho nevydrželo a běžecké boty jsem opět nazula už v neděli. A aby toho nebylo málo, rozhodla jsem se zaběhnout si rovnou závod. Když už, tak už :).
úterý 20. září 2016
Radhošťská výzva
Podzimní závodní sezóna už je v plném proudu, a tak i já jsem o víkendu vyrazila závodit. O Radhošťské výzvě už jsem věděla nějakou dobu, ale rozhodnutí, zda běžet či neběžet jsem stále měnila. Začátkem září jsme si s kamrádkou Gabčou chtěly trasu závodu proběhnout, ať jako víme do čeho jdeme. Sice jsme běžely místy trošku mimo závodní trasu, ale jakousi představu o tom, jak to bude vypadat jsme měly. I když člověk nemusí být Einstein, aby mu už z názvu závodu došlo, že se poběží na Radhošť a tudíž asi hodně do kopce.
čtvrtek 25. srpna 2016
Rok poté
Je tomu zhruba rok, co jsem se vrátila k běhání a tak tu dnes mám pár postřehů, které jsem si postupně během toho roku uvědomila.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)

